|
|
Princip subsidiarity EU: vývoj a dopady
Tejkal, Tomáš
Bakalářská práce se zaměřuje na důležité aspekty spojené s dodržováním principu subsidiarity s cílem určit, jestli je princip v unijních strukturách řádně dodržován. Podle této zásady by se měl efektivně regulovat výkon pravomocí mezi Evropskou unií a členskými státy. Princip má ale v sobě obsažen i další prvky, které přispívají k jeho nejednoznačné definici. Studie klade důraz na interpretaci samotného principu, ale také zkoumá roli národních parlamentů, které se mohou podílet na mechanismu kontroly subsidiarity. Odlišné vnímání principu panuje jak mezi institucemi EU, tak národními parlamenty. Významným hráčem je především Evropská komise, která se dívá na princip v jeho užší podobě, přesto ale nemá jasně stanovená kritéria. To se odráží i na funkci mechanismu kontroly subsidiarity, který má v současné podobě na legislativní tvorbu spíše marginální vliv. Navíc jeho využívání se dlouhodobě snižuje a nedochází k žádným významným reformám. Také samotné právní ukotvení zásady koexistuje s politickým rámcem, který dále prohlubuje problematickou povahu principu. I to může představovat důvod, proč je Soudní dvůr EU velmi zdrženlivý zpochybňovat zákonodárce EU. Navíc se neukazuje, že by dodržování principu subsidiarity bylo hlavním předmětem regulatorních nástrojů Komise, které jsou v tomto ohledu spíše uplatňovány směrem k lepšímu politickému rozhodování. Příčiny tak pravděpodobně tkví ve stále nejasně stanovených procedurách vztahujících se k fungování principu subsidiarity od přijetí Lisabonské smlouvy. Výše zmíněné argumenty tak nasvědčují, že princip subsidiarity je v EU porušován a nezdá se, že by docházelo k efektivní regulaci pravomocí, které vyžadují i řádnou legitimitu nižších jednotek.
|
|
|
Zhodnocení dopadů Lisabonské smlouvy na fungování Evropského parlamentu
Drewniaková, Aneta
Práce se zabývá vybranými změnami Lisabonské smlouvy a následně jejich dopady na fungování Evropského parlamentu. Nastíněn je kontext v rámci historie Evropská unie, vznik a vývoj Evropského parlamentu, rovněž také okolnosti vzniku Lisabonské smlouvy a změny, které zavedla. Konkrétně se jedná o institucionální změny, nové pravomoci či oblasti působnosti. Následně je zanalyzováno a vyhodnoceno využívání jednotlivých nástrojů právě Evropským parlamentem.
|
|
| |
|
|
Změny v SZBP v Lisabonské smlouvě
Jirsenská, Lucie ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
práce v českém jazyce Snaha o postavení Evropy jako významného globálního hráče v rámci systému mezinárodních vztahů provází evropskou integraci od jejího počátku. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a její předchůdkyně, Evropská politická spolupráce, jsou mimořádně důležitou složkou procesu evropské integrace. Tato snaha se přetváří již v nutnost, stejně tak jako hledání cesty, jak nejlépe zefektivnit, zpružnit a nadále rozvíjet unijní vnější vztahy tak, aby Evropa mohla být silným, koherentním a důvěryhodným hráčem s náležitou vahou v mezinárodním systému. Pro účely diplomové práce jsem se pokusila nastínit hlavní změny v oblasti SZBP, které přinesla Lisabonská smlouva, přičemž oblast evropské bezpečnostní a obranné politiky, zejména vojenské aspekty, jsem záměrně ponechala stranou. V první části této práce jsem stručně shrnula historický vývoj procesu evropské integrace v zahraničně-politických vztazích, přičemž jsem se snažila zdůraznit specifické instituty v oblasti SZBP a poskytnout základní teoretická východiska, důležitá pro představu o postavení SZBP. Ve druhé kapitole jsem se pokusila ohraničit oblast SZBP, resp. vnějších vztahů prostřednictvím jejich avizovaných cílů ve smlouvě. Vzhledem k absenci smluvního zakotvení cílů, event. zásad explicitně stanovených pro oblast SZBP a...
|
|
|
Ústava pro Evropu
Feichtinger, Jiří ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Tomášek, Michal (oponent) ; Klíma, Karel (oponent)
disertační práce Ústava pro Evropu JUDr. Jiří Feichtinger Ústředním tématem této disertační práce je posouzení a hodnocení Smlouvy o Ústavě pro Evropu ("ústavní smlouvy") a tzv. zakládacích smluv, tj. Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "zakládací smlouvy") z hlediska teorie ústavního práva a obecné státovědy. Ze stejných hledisek proto zkoumám i povahu Evropské unie. Toto téma jsem zvolil z důvodu stále častější a intenzivnější diskuse o míře evropské integrace, o její potřebě a smyslu a především o tom, zda se Evropská unie stává státem nebo zda zůstává stále jen mezinárodní organizací svého druhu. V této práci hledám odpověď na otázku, nakolik obsah ústavní smlouvy odpovídal jejímu názvu a byl-li tento dokument z ústavněprávního hlediska skutečně ústavou; na tuto otázku odpovídám i ve vztahu k zakládacím smlouvám. V práci dále zkoumám, zda ústavní smlouva či smlouvy zakládací otevírají cestu ke sjednocené Evropě nejen z hlediska dosavadního zaměření evropské integrace, ale i z hlediska státovědeckého, tj. zda by tyto smlouvy mohly sloužit jako základní právní předpis Evropy jako jednotného státu, což je hlavním smyslem existence jakékoli ústavy. S ohledem na výše uvedené se ve své práci logicky zabývám dále otázkou, nakolik je Evropská unie způsobilá stát se...
|
|
|
Předběžná kontrola principu subsidiarity po Lisabonské smlouvě v praxi parlamentů České republiky a Itálie
Krause, Eva ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou principu subsidiarity v právní úpravě Evropské unie, jeho teoretickým zakotvením a aplikovanou praxí. Autorka poskytuje teoretickou část, ve které je představen princip v právní úpravě spolu se změnami v postavení národních parlamentů po přijeti Lisabonské smlouvy, meziparlamentní spolupráci, systém včasného varování a akademickou reflexi týkající se tématu. Těžiště práce spočívá ve zhodnocení a efektivity kontrolního mechanismu systém včasného varování v kontextu parlamentů České republiky a Itálie. Klíčová slova: Evropská unie, Lisabonská smlouva, národní parlamenty, princip subsidiarity, systém včasného varování
|
|
|
Úprava azylového práva po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost
Čauševič, Azra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je rozbor azylového práva Evropské unie s důrazem na změny, které přinesla Lisabonská smlouva. Práce popisuje vývoj azylového práva EU, budování Společného evropského azylového systému (CAES) a změny, které zavedla Lisabonská smlouva v porovnání s dřívější úpravou. Text se také zabývá právem na azyl, které je jako fundamentální právo zakotveno v Listině základních práv EU. Diplomová práce je rozdělena do 7 kapitol. V první části práce sleduji historický vývoj azylového práva Evropské unie a počátky jeho harmonizace až do přijetí Amsterdamské smlouvy. Druhá kapitola je věnována procesu výstavby CAES, který se již před více než 10 lety stal hlavní prioritou azylové politiky EU, a který má za cíl sjednotit azylová práva členských států a zajistit tak jednotné uplatňování nejen mezinárodních, ale i evropských právních předpisů z této oblasti. Nedávné rozsáhlé změny ve struktuře a fungování Evropské unie, které přinesl vstup Lisabonské smlouvy v platnost, jsou obecně nastíněny v kapitole třetí této práce. Podrobnějšímu popisu změn zejména ve fungování orgánů Unie se práce věnuje v následující kapitole, která je rozdělena do sekcí podle orgánů. Zde je ve stručnosti popsána každý orgán z obecného hlediska a v navazující podkapitole je blíže rozebrán vztah daného orgánu k azylovému právu a...
|
|
|
Zahraniční a bezpečnostní politika EU s ohledem na Lisabonskou smlouvu
Vyšinková, Jindra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA EU S OHLEDEM NA LISABONSKOU SMLOUVU Společná zahraniční a bezpečnostní politika je důležitou součástí evropského integračního procesu. Jedná se o specifickou oblast činnosti EU, která byla vytvořena Maastrichtskou smlouvou jako druhý pilíř EU. Unii je neustále vyčítán nedostatek koherence jejích vnějších akcí a zároveň je nucena čelit na mezinárodním poli novým výzvám. Cílem této práce je podat přehled o oblasti SZBP s důrazem na změny, které byly představeny Lisabonskou smlouvou. Pozornost bude věnována především několika základním otázkám. První otázka se týká vývoje oblasti SZBP a její předchůdkyně - evropské politické spolupráce. Historické ohlédnutí pomůže lépe pochopit úskalí, kterými si musela oblast zahraniční a bezpečnostní politiky projít od prvních prvopočátků až do dnešní doby. Druhá otázka se týká nově explicitně přiznané právní subjektivity Unie a důsledkům, které s sebou toto její zakotvení přináší včetně popsání sporné situace, která ohledně právní subjektivity Unie existovala před Lisabonskou smlouvou. Hlavní pozornost bude věnována otázkám institucionální struktury v oblasti SZBP a jejím specifikům, zejména s ohledem na inovovanou funkci Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a nově vzniklou Evropskou službu pro vnější činnost....
|
|
|
Priority sportovní politiky EU a financování sportu
Lukavský, Martin ; Štědroň, Bohumír (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Název: Priority sportovní politiky EU a financování sportu Cíle: Hlavním cílem této práce je rozpracovat stávající způsoby a z nich vyplývající možnosti financování sportu ze zdrojů Evropské unie a předložit tak ucelený a srozumitelný obraz všech pro sport v úvahu přicházejících mechanismů financování. Práce si zároveň klade za cíl pojmout tuto problematiku v kontextu vývoje priorit politiky Evropské unie v oblasti sportu a podat tak přehled o činnostech orgánů EU souvisejících se sportem. Metody: V této závěrečné práci je použita metoda analýzy legislativních a nelegislativních dokumentů Evropské unie, dále relevantních studií, odborných publikací a strategických textů. Dále bylo použito metody syntézy, kdy z dílčích informací shromážděných během relevantních setkání pracovních útvarů Rady a dále v rámci konferencí a seminářů mohla být utvořena ucelená koncepce způsobu financování. Výsledky: Výsledkem je text, který podchycuje vývoj v oblasti tvorby priorit sportovní politiky Evropské unie a na základě těchto poznatků a analýzy zásad programů financování v rámci EU nabízí konkrétní doporučení pro sportovní oblast. Klíčová slova: sport, financování, EU, přípravné akce v oblasti sportu, sportovní politika, Lisabonská smlouva, Erasmus+, Rada, Evropská komise, Evropský parlament
|
|
|
První a druhé irské referendum o Lisabonské smlouvě
Kašpar, Mirko ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "První a druhé irské referendum o Lisabonské smlouvě" je komparativní případovou studií, která s využitím konceptu evropeizace analyzuje příčiny, které vedly ke změně názoru irských občanů na Lisabonskou smlouvu mezi lety 2008 a 2009. Zatímco při prvním hlasování v červnu 2008 Irové smlouvu v referendu zamítli, o 16 měsíců později ji výraznou většinou přijali, když pro ni hlasovalo téměř o půl milionu voličů více. Práce objasňuje, jaké faktory způsobily zcela odlišný průběh a výsledek, zkoumá názory jednotlivých aktérů, jako jsou politické strany, vláda, odbory, zájmová sdružení či významné firmy, sleduje průběh kampaně před referendem, shrnuje a analyzuje výsledky a následné reakce na domácí i unijní úrovni. Ze zjištěných skutečností je vyvozeno, že za změnou postoje Irů stály především vnější vlivy. Na jedné straně tlak ostatních členských států unie i EU jako celku na dokončení procesu institucionální reformy a také jednoznačné odmítnutí opakování scénáře z roku 2005, kdy byla po nesouhlasu Francie a Nizozemska ukončena ratifikace Ústavy pro Evropu. Na druhé straně přijetí tzv. irských záruk, kterými se Evropská rada snažila reagovat na nejčastější výhrady a obavy Irů, a také počátek globální finanční krize, která na Irsko silně dopadla právě na přelomu let 2008-2009 a připomněla tak na...
|
host ::
RSS.